2 roky..

22. srpna 2008 v 7:12 | Zuzik =)
16.8.2008 oslavil tento blog přesně dva roky žití.. uteklo to tak strašně rychle
přišla jsem se mrknout na komentáře a často vidím něco ve stylu "tenhle blog je na nic, obnovte ho konečně..."
nevím, jak Šárka ... ale já už do toho nejdu .. byly to krásný necelý dva roky každodenního přidávání článků, překládaní z cizích jazyků, hledání fotek, psaní povídek .. ale je to pryč .. vzpomínky ale vždy zůstanou ..
moje největší priorita je momentálně dodělat školu, příští rok maturuju a za celý dva roky, co tam studuju, jsem pořád bojovala s propadnutím .. na základce jsem byla premiant .. je na čase se do toho opřít, chtěla bych jít i na vysokou totiž .. nejspíš by se to dalo zvládat i s tímhle, to ano .. ale pouze za předpokladu, že bych přišla ze školy, učila se, hodila něco na blog, učila se.. a konec .. žádná zábava, žádní přátelé, žádný relax .. a to není pro mě .. poznala jsem pár nejúžasnějších přátel a chci být s nima .. jsou tu taky určité věci, jakože s přáteli nás čeká strašně málo času .. několik měsíců, možná jen týdnů .. nehodlám dělat něco jen tak .. blog bych hodně flákala a to nechci ..
to, že už na blogu nedělám, neznamená, že jsem přestala být fans .. stále si čtu o nich novinky, stále si je ráda občas poslechnu a stále jsem schopná prodrbat TH od hlavy po patu ;)
myslím, že takle to vypadá taky dobře .. můžete sem přijít, zavzpomínat si, pobavit se .. je to přece jen kus naší historie ;)
mějte se tu hezky lidi .. a nezapomeňte na TH =)
 

Úsměv :)

21. června 2008 v 9:38 | šárka :o) |  Georg-fota

 


NiCe : )

21. června 2008 v 9:35 | šárka :o) |  Twins

TH se španělskou fanynkou :)

20. června 2008 v 16:15 | šárka :o) |  mix


naky 2 zpevaci :D

13. června 2008 v 18:28

Dobrou chuť;))

13. června 2008 v 18:27 | šárka :o) |  Animky=)
http://i117.photobucket.com/albums/o45/xxfakeasmile/TH%20gifs/eating-with-spoon.gif

Pomóóóóóóc xDDDDDDDD

9. června 2008 v 19:09 | šárka :o) |  Tom-fota

Jak to nazvat?

30. května 2008 v 18:42 | Zuzik =)
uhm.... v prvé řadě se omlouvám, že tu nic nepřibylo už.. skoro dva tejdny, co si budem nalhávat...
v druhé řadě chci poděkovat všem, co sem nadále chodí a podporují tím tento blog... jste úžasní, lidi...
a teď... zřejmě jedno menší prohlášení...
Nejsem schopná už tento blog vést, aspoň ne tak jako dřív. Problémy se začaly ještě více nahrnovat, vůbec nic se nevyřešilo a já mám všeho dost. Nevím, jak se z toho vyhrabat, nevím, co bude dál, nevím nic.... je dost možné, že se během pár tejdnů úplně celkově změní můj život, a momentálně jsem ráda, že vůbec ještě žiju..
blog měl oslavit v srpnu 2 roky... nebudu blog rušit, protože to snad ani není nutné... těch 21 měsíců bylo tady na blogu krásných... skoro dva roky... čas strávený vyhledáváním novinek, překládáním textů, bavením se nad fotkami, psaním povídek, čtením vašich krásných komentářů... všechno to bylo krásné...ale bohužel už je to asi pryč...
určitě se sem budu chodit dívat, a je dost možné, že sem tam nějaké věci přibudou, ale moc bych tomu nevěřila...nechci slibovat něco, co zřejmě nejsem schopná dodržet.. blogů o TH je pořád stále dost a dost, pořád se zdokonalují, stoupají výš a výš..
věřím, že nebudete tak moc naštvaní nebo zklamaní nebo cokoliv... nesmutněte... a hlavu vzhůru
(to mám zrovna já tak co říkat, ale to je detail)
patří vám velké díky za to, že jste tento blog vždy podporovali, chodili sem a já doufám, že se vám tu líbilo...
neříkám sbohem, zatím ještě ne...
pouze říkám.. zatím ....
Zuzik
Edit: teď budu zlá.... nevim, kdo tady mluvil o zdrhání... prostě jednou všechno končí, ať chcem, nebo nechcem.... já jsem teď ráda, že žiju, protože před pár dny to vypadalo dost bledě a mohlo to dopadnout uplně jinak, už jsem mohla být někde na čekacím pořádku v krematoriu... času nemám vůbec, celej čas zabírá škola, deprese, přátelé... a nehodlám to měnit... nejsem schopná dělat tenhle blog nadále... když jsem nebyla schopná za dva tejdny něco přidat, myslíte si, že to dokážu dál? nedokážu... já už.. asi dospěla do bodu, kde končí dětství... TH budu mít vždy ráda a na tyhle měsíce s blogem a vším tímhle nezapomenu, nepřestanu být jejich fanynkou a nepřestanu sledovat, co se u nich děje a jak se mají.... ale život jde dál, a já se momentálně musim rozhodnout, kterou cestou pujde ten můj život...

Další články


Kam dál